Peníze, které letos přijdou navíc od zdravotních pojišťoven do nemocnic Plzeňského kraje, nekryjí ani zvýšení platů, natož zdražení materiálů, inflaci či ceny energií. Jen jejich zdražení přinese prohloubení ztráty nemocnic o zhruba 140 milionů korun. Uvedl to náměstek hejtmana pro zdravotní péči Pavel Hais (Piráti). Letošek proto podle něj bude zlomový. Kraj začíná s pojišťovnami komunikovat stylem: pokud nám nedáte víc peněz, my péči zajišťovat nebudeme.

* Plzeňský kraj dlouhodobě řeší změnu smluv se zdravotními pojišťovnami. Důvodem jsou nízké platby za zdravotní výkony v krajských nemocnicích. Budete to řešit i vy, když od letošního února máte na starosti krajské zdravotnictví?

Plzeňský kraj je vlastníkem šesti nemocnic, jejichž prostřednictvím se poskytuje zdravotní péče na základě smluvního vztahu s pojišťovnami. Kvůli tomu, že tyto smluvní vztahy napříč všemi poskytovateli péče v ČR nejsou srovnatelné, musíme vyčlenit z krajského rozpočtu dostatek financí na to, aby byla zajištěna zdravotní péče, byť to není naší zákonnou povinností. Pokud v krátké chvíli neučiní stát systémové řešení, které by krajům zajistilo více financí, s největší pravděpodobností dojde k omezování zdravotní péče.

* Takže začínáte se zdravotními pojišťovnami komunikovat stylem: pokud nám nedáte víc peněz, péče je ohrožená, protože kraj peníze, které lije do nemocnic, dá raději na opravy silnic?

Přesně tak. Někdo nás může kritizovat za to, proč na péči peníze dáváme, když nám její zajištění nevyplývá ze zákona. Naší povinností ze zákona je, abychom se starali o svěřený majetek a dál jej rozvíjeli. Pokud tedy kraj vlastní nemocnice, je naší povinností snažit se tyto provozy minimálně udržet a s argumentem, že je to ve prospěch veřejného zájmu, si to i obhájit. Ale přesto je důležité opakovat, že zajištění zdravotní péče není naší povinností vyplývající ze zákona. Jedna varianta je, že nám stát bude dávat formou rozpočtového určení daní větší finanční ohodnocení a my ve spolupráci s pojišťovnami budeme nadále tuto péči zajišťovat. Nebo stát narovná tržní prostředí úpravou úhrad za péči. Existuje i radikální varianta. Když peníze navíc nepřitečou, ani kraj žádné peníze navíc dávat nebude, a to s argumentem, že nám péče nevyplývá ze zákona. Pak řekneme: Převezměte si naše nemocnice, my péči zajišťovat nebudeme.

* A nemocnice zavřete?

Věříme, že k tomu nebude muset dojít, ale garantem zdravotní péče jsou pojišťovny a ty musí říci, jakou chtějí poskytovat péči. Musí říci i to, kdo bude zdravotnická zařízení provozovat, jestli to bude stát nebo někdo jiný. Tento bod zlomu přijde a nebude to dlouho trvat, protože proti nám hraje i to, že na pracovním trhu není dost lékařů. Některé kraje to řeší tak, že je do regionu lákají bonifikací ve výši přibližně milionu korun na lékaře. My to ale dělat nebudeme, protože za chvíli budou potřeba dva miliony, pak tři a nakonec pět. Je třeba to řešit systémově.

* Řekl jste to ještě někomu?

Řekl jsem to vedení kraje, managementu krajských nemocnic a v neposlední řadě i Všeobecné zdravotní pojišťovně. Jediná cesta je systémové řešení na úrovni státu. Otázkou je, jak hustá by měla být síť poskytovatelů péče a v jaké vzdálenosti, což by mělo plynout z vyhlášky o časové a místní dostupnosti péče. S tím je spojeno i nastavení zákona o zdravotní záchranné službě a její časové dostupnosti.

* Protože z krajského rozpočtu na zdravotní péči odtéká ročně až 300 milionů korun, začíná tedy boj s pojišťovnami o peníze na péči, kterou kraj nemá v gesci?

Odhaduji, že na nemocnice putují napříč republikou z krajských či městských rozpočtů dvě až tři miliardy korun. Tyto peníze by přitom měly jít z rozpočtu pojišťoven.

* Bude to boj s pojišťovnami v rámci všech krajů, nebo jen v Plzeňském kraji?

Půjde o téměř všechny kraje, například Olomoucký kraj totiž situaci vyřešil tak, že všechny nemocnice pronajal soukromníkovi a zbývající kraje péči nějakým způsobem sanují. Já ale mám velmi špatnou zkušenost s pronájmem soukromníkovi. V případě nemocnice v Sušici to totiž dopadlo špatně.

* Dá se to tedy shrnout tak, že kraji dochází trpělivost?

Dochází nám trpělivost, protože je situace finančně neúnosná.

* V kraji se tento problém ale neúspěšně řeší už 15 let.

To déle. Peníze, které letos přijdou navíc od zdravotních pojišťoven, nekryjí ani zvýšení platů, natož zdražení materiálů, inflaci či zvýšení cen energií. Jen zdražení energií přinese prohloubení ztráty o zhruba 140 milionů korun, tedy aniž bychom to zapříčinili nějakou manažerskou chybou. V náš neprospěch hraje i chybějící lékařský a zdravotnický personál, který bude dražší a dražší. Těžké bude zajistit i primární péči praktických lékařů, které už stahujeme do nemocnic, jinak by péče nebyla zajištěná vůbec. To jsme udělali třeba v Domažlické nemocnici. Do dvou let ubude v kraji přibližně 15 dětských praktických lékařů, kteří půjdou do důchodu, takže je bude těžké nahradit.

* Kdy tedy na pojišťovnu uhodíte?

Budeme si muset sednout s pojišťovnou nad koncepcí zdravotní péče v kraji s otázkou, co reálné je a co není.

* To, že v městské Sušické nemocnici zůstala jen LDNka, je důsledek toho, co říkáte?

Když vezmu v potaz financování, je to určitě tak, protože kdyby za základní sazbu za výkony dostala nemocnice tolik peněz, kolik dostává Fakultní nemocnice v Plzni, bavíme se třeba o 15 milionech ročně navíc.

* Začalo to tedy Sušickou nemocnicí, kde skončila akutní péče, a pokud pojišťovny platby nezvýší, může to pokračovat krajskými nemocnicemi?

Balík peněz od zdravotních pojišťoven je jen jeden a každý subjekt na trhu se snaží lidově řečeno urvat co nejvíc a věc se neřeší systémově. Například kdyby běžnou operativu zajišťovaly prioritně okresní nemocnice, znamenalo by to pro pojišťovny velkou finanční úsporu, neboť by tuto péči následně nemusely poskytovat draze fakultní nemocnice. Ty by měly sloužit prioritně pro specializovanou péči.

* Fakultní nemocnice argumentují, že tamní lékaři učí na těchto jednoduchých výkonech mediky a absolventy lékařských fakult, což jsou náklady navíc.

Ať se klidně medici na specializovaných pracovištích v rámci fakultních nemocnic vzdělávají, ale jsou tady i menší nemocnice s akreditací, kde je také možné získat patřičnou praxi a to zvláště v základních oborech jako je například chirurgie, interna, gynekologie a porodnictví. Neberu to jako argument. Není důvod, aby fakultní nemocnice v rámci své specializované péče poskytovaly i tu základní a ještě za to dostávaly vyšší úhrady. Situace je neudržitelná a kraje proto musí postupovat jako jeden muž a dojednat s ministerstvem zdravotnictví a pojišťovnami férové podmínky. Pokud ve velmi krátké době nedojde ke srovnání úhrad, jsme připraveni předat ministerstvu zdravotnictví klíče od nemocnic.

* Lidé ale péči krajských nemocnic potřebují.

To si uvědomujeme, proto říkáme, že i menší nemocnice by měly dostat za operaci slepého střeva stejný obnos peněz jako fakultní nemocnice. I pro menší nemocnice pak bude snadnější zajistit kvalitní zdravotní péči.

* Přitom Fakultní nemocnice Plzeň je ale plná.

To mě vůbec nepřekvapuje. K tomu mohu jen dodat, že kdyby se krajské nemocnice zavřely, fakultní nemocnice v Plzni to sama nezvládne. O tom jsem přesvědčený. A jestli někdo měl před léty vizi, že budou stačit jen fakultní nemocnice, už samotný covid ukázal, že to tak není.

Region vydání: Mladá fronta DNES - plzeňský kraj

O autorovi:  Jitka Šrámková, redaktorka MF DNES

Foto autor:  Foto: Petr Eret, MAFRA