Hejtmanství už dříve městu Sušice navrhlo dvě varianty, buď bude nemocnici provozovat kraj, nebo ji bude nadále provozovat město za finančního přispění kraje. V referendu 91,2 procenta hlasujících souhlasilo s tím, aby město aktivně podporovalo zdravotní péči v rozsahu lůžková interna, lůžková chirurgie, JIP, následná péče, ambulance, komplement (RTG, SONO, laboratoř), včetně pořízení CT přístroje.
Hejtmanka Plzeňského kraje se na zastupitelstvu veřejně vyjádřila k provozu a budoucnosti sušické nemocnice. Ilona Mauritzová uvedla, že kraj nebude garantovat rozsah péče, jenž byl prohlasován v referendu. „Paní Hejtmance toto vyjádření nemůžeme mít za zlé, naopak, vážíme si její upřímnosti, a vážíme si i toho, že neslibuje něco, co nemůže splnit. Konec konců ani zákon jí k tomu nenutí, výsledek referenda je totiž platný a závazný pouze pro všechny orgány města Sušice, nikoli kraje. Musíme se pokusit udělat vše pro to, abychom se referendem prohlasovanou vizi čtyřoborové nemocnice snažili aktivně podpořit a realizovat,“ uvedla za Nezávislé ze Sušice opoziční zastupitelka Jitka Kroupová.
Opoziční zastupitelé předložili usnesení, ve kterém požadovali rozpracování obou variant respektujících výsledek referenda. „Zjistili bychom tak reálné možnosti, pozitiva i negativa čtyřoborové nemocnice v Sušici,“ dodala Jitka Kroupová. Tento návrh přijat nebyl.
Na mimořádném zastupitelstvu starosta těsně před hlasováním předložil své vlastní usnesení: "Zastupitelstvo města konstatuje, že provozování nemocnice v Sušici prostřednictvím právnické osoby za tímto účelem založené Plzeňským krajem je postupem směřujícím k zajištění odpovídající zdravotní péče v regionu a v souladu se závěry místního referenda a doporučuje vést další jednání s Plzeňským krajem ve smyslu této vybrané varianty." Většina zastupitelů referendem prohlasovanou vizi čtyř oborové nemocnice nepodpořila a vydala se cestou vyjednávání s krajem, který však deklaroval, že výsledky referenda zohlednit při převzetí nemůže.
Hledání viníků a řešení
Současný jednatel Jiří Vlček na zastupitelstvu uvedl, že někteří aktivisté na nemocnici neustále posílají stížnosti na kraj, ministerstvo, hygienu, podávají trestní oznámení na policii a podobně. Podle Vlčka řada zaměstnanců nechce už v takové atmosféře pracovat. Cítí se poškozovaní stupňujícími se útoky. Stížnost personálu na bývalou zaměstnankyni ve skutečnosti iniciovalo právě vedení nemocnice, které zaměstnance obcházelo a vyzývalo je k podpisu jejího znění.
Hejtmanka v souladu s výroky jednatele Vlčka upozornila, že ani jí se nepodařilo do nemocnice sehnat personál a za stávající atmosféry tomu nebude jinak. „Jednatel Vlček na veřejném zastupitelstvu vyhrožoval odchodem tří lékařů. Zabránit loňskému odchodu devíti z 25 původních lékařů nedokázal a hejtmanka také ne. Je zřejmé, že se hledá pouze alibi. Nemocnice totiž přitahovala zaměstnance v období, kdy se pod bývalým vedením Pavla Haise a Václava Rady rozvíjela, rostla a měla jasnou vizi. V době, kdy se rozsah poskytované péče snižuje, není práce v sušické nemocnici pro zdravotnický personál lákavá. Označit za viníky personální krize iniciativní občany s ústavně garantovaným právem na odpor vůči krokům rady města, která dala pokyn k odvolání bývalých jednatelů a neudělala nic pro udržení devíti lékařů, je přinejmenším nekorektní. Je nám velice líto, že se k těmto proklamacím propůjčila i samotná hejtmanka Plzeňského kraje,“ reagovala za občanskou iniciativu Sarah Huikari s tím, že ani opoziční zastupitelé, iniciátoři referenda, petice a demonstrací zatím nepodali žádné trestní oznámení nebo stížnost na hygienu atp. a doplnila, že se jedná o aktivitu konkrétní fyzické osoby, která není nijak koordinována s těmito aktivistickými skupinami.
Na zasedání zastupitelstva nedostala prostor pro sdělení svého příspěvku do diskuze k projednávanému bodu iniciátorka petice za záchranu sušické nemocnice Zuzana Hrabá: „Chtěla jsem v návaznosti na rozpracování varianty provozování nemocnice městem za finanční podpory kraje nastínit, že tato varianta dává prostor k vyjednání podmínek zohledňující potřeby obou stran. Kraj by se mohl na nějakou dobu zavázat, že podpoří sušickou nemocnici roční dotací v řádech několika jednotek až desítek milionů korun, stejně jako nám bylo předneseno na schůzce paní hejtmankou za přítomnosti zástupců města Sušice, kraje a občanské iniciativy. Město Sušice by tak dostalo čas, prostor a peníze na otevření chirurgického lůžkového oddělení a pořízení CT přístroje, jak je tomu ve znění otázky referenda. Poté by nemocnice se zajištěnou plnohodnotnou zdravotní péčí mohla přejít pod Plzeňský kraj.“
Registrace na akutní lůžkovou chirurgii jsou platné do konce tohoto roku. „Je třeba urychleně činit kroky k otevření chirurgie a do vedoucích funkcích nemocnice a pracovních skupin dosadit lidi, kteří tomu budou věřit a půjdou za vizí plnohodnotné nemocnice, tak jako jednatelé Hais a Rada před dvěma lety,“ dodala Hrabá. V pracovní skupině, která vyjednává převzetí nemocnice krajem jsou za město dosazeni jednatel nemocnice Jiří Vlček, předseda dozorčí rady Jiří Chejn, vedoucí odboru majetku města Vladimír Marek a právník města Jiří Sojka.
„Lékaři tu byli. Odešli, protože byli lidsky nekompatibilní s novým vedením a jeho vizí. V situaci, kdy je lékařů jako šafránu, upřednostní místo, které jim nabízí dlouhodobou perspektivu a férové jednání. Pokud dojde k naplnění pondělního hlasování, bude mít sušická nemocnice pouze internu a LDN. Tento model funguje v ČR pouze ve dvou nemocnicích a v obou s dlouhodobou ztrátou,“ sdělil bývalý jednatel nemocnice Václav Rada.
Větší část původního týmu lékařů, která odešla po nástupu nového vedení nemocnice, by byla ochotna se vrátit, ale pouze za předpokladu, že se zastupitelstvo shodne na vizi a bude aktivně nemocnici podporovat. „Registrace na lůžkovou chirurgii vyprší za dva měsíce. Pokud do té doby bude politická vůle odvolat současného, dokonce i exekucemi zatíženého, jednatele, který je spoluzodpovědný za odchod lékařů, redukci lůžkové péče a nový personál za rok svého působení nezajistil, bude možné opět otevřít lůžkovou chirurgii. Jak případní zájemci o práci, tak občané regionu potřebují ovšem pocítit, že vedení města nejde jen o to se nemocnice co nejdříve zbavit,“ dodala k možným řešením situace Sarah Huikari.
Iniciátoři referenda se chystají obrátit na Ministerstvo vnitra s podnětem dozorového opatření umožňující ministerstvu převzít přímou dozorovou pravomoc nad usnesením města, které považuje přípravný výbor v rozporu se zákonem o místním referendu. „Další kroky analyzujeme s právníky a jsme připraveni bránit výsledky referenda i soudně,“ vzkázal zmocněnec za referendum Jan Janda.